Doupě/2

3. ledna 2014 v 16:02 | Milča |  10 week story challenge
Elnessa dopsala kapitolu k Doupěti, tak doufám, že si ji užijete stejně jako my! :D

Vítr mi cuchal hnědé vlasy a já se na svou smrt nehorázně TĚŠILA. Va svých asi pěti letech jsem tahala matku za sukně a když si mě vzala do náruče, tak jsem plakala, že nikdy nechci zemřít. Nyní chci, ve svých patnácti letech, naopak zemřít co nejdříve. Matka mi zemřela před rokem. Od čtrnácti jsem se trmácela světem a modlila se, aby mě nenašli draci. A oni mě našli. Ale já se nenecham unést pochybnými lidmi, to radši zemřu na dně propasti. Někde koutku mysli však vím, že to potěšení mi nebude dopřáno. Nechtěla, ale přesto se mi v hlavě objevila vzpomínka.
Matka poslala mého bratra s kozou na pastvu a nařizovala mu, aby mě vzal sebou. Bratrovi se nechtělo, ale matka byla neoblomná. Nakonec mě vzal za ruku a do druhé vzal provaz naší staré kozy. Koza a matčiny bylinky byly jediný zdroj naší obživy. Mě bylo tenkrát šest a bratrovi o čtyři roky víc. Už jsme byly skoro na kopci, kterému jsme říkali Zelený, když nás přikryl něčí stín. Svírala jsem bratrovu ruku, zatím co on rozhlížel kolem nás. Když se ozval dračí řev, bylo již pozdě. Přímo před námi se z mraků vynořil kovově šedý drak s velkými lesklými bílými zuby. Začala jsem ječet, když na mě drak upřel své hrozivé oči. Ze sedla se vyhoupla drobná postava v šedém plášti a odhrnula si kápi. Byl to pohledný, asi dvacetiletý muž, s odřeným nosem a natrženým rtem a bílými vlasy. Pobaveně se usmál a pokáral svojí nestvůru "Ale, ale, Ágnes, nekoukej na ni tak mlsně, je příliš malá!" a já si s hrůzou uvědomila, že mluví o mě.Tiskla jsem se k bratrovi a společně jsme ustupovali. Muž se usmíval. Nakonec bratr pustil kozu a obrátil se s mnou na útěk. Pronásledovalo nás divoké cechtání se toho muže. Vznášel se nad námi v sedle té své dračice. Náhle přistál hned vedle nás a muž okamžitě skočil před mého bratra. Bez námahy ho popadl a odtrhl ho ode mě. Posadil ho dračici na hřbet a já i bratr jsme začali křičet o pomoc. Muž ale přiskočil k mému bratrovi a přiložil mu meč ke krku. "Mlč, jinak ho zabiju!" hrozil mi a já zmlkla. Muž se spokojeně zašklebil a mého bratra spoutal a přivázal jednomu dračímu ostnu. "Nashle, děvče!" křikl za mnou muž než mi zmizel z dohledu. Očima jsem našla kozu, která se pokojně pásla pár metrů odsud a dovedla jí domů.
Nedovolila jsem si dál vzpomínat. A snažila si dál užívat svojí vstupenku ke smrti. Nešlo to. Náhle jsem se ocitla na něčem tvrdém. Otevřela jsem oči, které jsem měla až doteď zavřené a poplašeně vykřikla, když jsem zjistila, že sedím na dračím hřbetě.
"Karmelio," ozvalo se přede mnou a já zvedla hlavu od zkoumání dračích šupin. Ctěla jsem Jonathana kopnout, ale ten mou nohu chytil a odstrčil ji od sebe. Chtěla jsem seskočit z dračího hřbetu, ale Jonathan mě chytl za ruku a do ucha mi zašeptal "Já nejsem hloupej, maličká!", což doprovázel i jeho potlačovaný chechot. Vyškubla jsem se mu a on se ušklíbl. Jonathan navedl draka k jeskyni, do které nebyl jiný vchod než ze vzduchu. Jinými slovy - bude se to tam hemžit samými draky. Jonathan nejspíš poznal, nad čím přemýšlím a ujistil mě, že to tak hrozné nebude. Vešly jsme do jeskyni a Jonathan mě vzal do dračí části obrovské pevnosti ve skále. Jeho drak se za chvíli kamsi vypařil a Jonathan mi vysvětlil, že drak je svobodný tvor, který si může dělat co chce. Provedl mě dračí částí až do lidské části, která plynule navazovala na tu dračí. Neposlouchala jsem ale Jonathana, spíše jsem přemýšlela, jestli nemám utéct. Ale přestože bych dokázala proklouznout kolem Jonathana, tak bych se v pevnosti nevyznala. Ale to nebylo to, co mě tady drželo. Byla to zvědavost.
"Jonathane, proč jste mě unesli?" vyhrkla jsem a postavila jsem se před Jonathana. Tomu v očích probleskla rezignace. "Prosím," naléhala jsem a on mě jen rychle vzal za ruku a táhl mě do úzké chodby. A do další, poté další až nakonec stanul před tmavými dveřmi. Jonathan je otevřel a strčil mě dovnitř. Poté se rozhlédl kolem sebe a když zjistil, že je čistý vzduch, tak vklouzl do místnosti za mnou. Opatrně zavřel težké dřevěné dveře a ukázal mi na jednu za tří bíle polstrovaných židlí. Byla z tmavého dřeva a já se na ní rozpačitě posadila. Jonathan si sedl proti mě a začal vyprávět. Zpočátku jsem tomu nerozuměla, až když se zmínil o dvou dětech z nichž jedno sem, do pevnosti, přinesl mladý jezdec Elskin a jeho dračice Ágnes.
"...Cestou sem ale byl Elskin zraněn otrávenými kopí prostých lidí a proto tři dny po příletu zpět zemřel. Dračice a draci po ztrátě jezdce mají pět až padesát let na rozhodnutí, jak bude vypadat jejich další část života. Mohou si najít nového jezdce, stát se učiteli, či odejít do ústraní. Ágnes se rozhodla okamžitě, chtěla jezdce z rodu de Francesko. Ačkoli se to tak nezdá, tvoje rodina je šlechtického původu. Ágnes je jeden z pěti legendárních draků, kteří dokáží vidět do budoucnosti. Ale svazuje je kouzlo mlčenlivosti o svých vizích. Proto přemluvila Elskina k únosu tvého bratra, Karmelio. A nyní jsi zde ty!" Jonathen zmlkl a já jsem moc nerozuměla tomu, co mi právě řekl. Jediné - a taky to hlavní -, co jsem si zapamatovala je, že se mám stát jezdkyní. No super! Vše se hrozně zamotalo. Pohlédla jsem na Jonathana, který právě mohutně zíval. Zavírali se mu oči a potlačoval další zívnutí. Proto jsem vzdychla a z nejméně milionu otázek vybrala jedinou.
"Kde je Ágnes?"
***

Další kapitolu bude mít čest vybásnit...ano, čtete dobře, Angela! :DTak už se na tu básničku alias Kapitolu 3. těšíme! :D

P.S. Článek o sborníku vyjde v nejbližší době!!!

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ami Ami | E-mail | Web | 3. ledna 2014 v 16:30 | Reagovat

Už jsem četla u Ell! Já si nemůžu pomoct, ale ta koza je nějaká potrefená :-D

2 Angela Angela | Web | 3. ledna 2014 v 17:31 | Reagovat

Jé, to jsem nečekala. :D Sama jsem zvědavá, jak to vymyslím... :D A díky za "nominaci". :-D

3 Calla Calla | 3. ledna 2014 v 18:36 | Reagovat

Úžasný! :D Jsem zvědavá, jak to Angela zvládne. Držím palce. :D

4 Kačíí Kačíí | Web | 5. ledna 2014 v 10:38 | Reagovat

Suprová kapitola :-)  :-)  :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama